banner_zoo.gif, 82 kB
Vyšší Brod

Místo, na kterém se začalo s výstavbou cisterciáckého kláštera, bylo osídleno již dávno před tím. Na začátku kolonizace území na jihu se objevuje k roku 1256 zmínka o osadě, ležící při brodu přes řeku Vltavu. P2540484_small.jpg, 13kBByla vybudována u obchodní stezky vedoucí z Lince do Netolic.
     V roce 1259 zde zakládá Vok I. (syn zakladatele nedalekého Rožmberka, Rožmberka Víta z Prčice) klášter. Na jeho pozvání sem přichází dvanáct řádových mnichů. Dnešní název města Vyšší Brod se objevuje k roku 1349. Úplná dostavba areálu je datována až na konec 14. století. v dalším století bylo vše opevněno hradbami, ve kterých byly vystavěny bašty. V dalších stoletích přibyly ještě další budovy. Konečné úpravy pak proběhly v 19. století. Celému areálu dominuje kotel Nanebevzetí Panny Marie. Dnes tu mají i poštovní muzeum.
     V klášterním kostele jsou pohřbeni příslušníci rodu Rožmberků. Prvním sem byl P2540495_small.jpg, 9,7kBumístěn Vok I. (1262) a posledním pak Petr Vok (1612).
     Neuvěřitelným faktem zůstává to, že kláštera se nedotkly ani husitské války, třicetiletá válka, dokonce ani josefinské reformy, ale zestátnění v roce 1950. Dnes je klášter opět v majetku cisterciáků a byl vyhlášen národní kulturní památkou.
     Vyšší Brod (městská památková zóna) má na náměstí také svůj kostel sv. Bartoloměje (1259-70), který byl ale husity pobořen, nakonec je přestavěný do podoby novogotiky v průběhu 19. století. Na dlouhém úzkém náměstí objevíme řadu historických domů, a to barokních, klascistních či epmírových. Romantická radnice vznikla v roce 1525, dnes má romantickou podobu.
     Nedaleko Vyššího Brodu, směrem na vodní vyrovnávací nádrž Lipno II. (ta je podzemním potrubím propojena v délce 3,6 km s Lipnem I.) a Loučovice objevíte chráněné území Luč a Národní přírodní rezervaci Čertova stěna. Z Čertovy kazatelny uvidíte horu Luč můžete obdivovat hradbu skal, které se tvoří díky rozpadu žuly a jsou nazvány Čertova stěna. A dole je skryt tok řeky Vltavy. Čertova stěna inspirovala díky libretu Elišky Krásnohorské Bedřicha Smetanu ke složení světově známé opery.