P1890903.gif, 53 kB
Chvaletice

panIVO_5063.jpg, 133kB

Myslím, že by nebylo dobré jezdit se dívat pouze na to hezké, na hrady, zámky a nově opravená města. Realitu dnešního života je potřeba brát takovou, jaká skutečně je. Proto jsem se rozhodl navštívit Chvaletice a jeho blízké okolí. Projděme si společně trasu od původní obce Telčice, kteráIVO_5036_small.jpg, 13kB se postupem času spojila s Chvaleticemi (1975), aby nakonec vzniklo po 1. lednu 1981 stejnojmenné město. A to přitom Telčice počtem obyvatel Chvaletice převyšovaly. Ve znaku města je stříbrné ozubené kolo, turbína a hornická kladiva.
     Kdysi tudy vedla Trstenická stezka, spojující Moravu, Čechy s Prahou. Odbočka Chrudimské vedla přes území Chvaletic. S největší pravděpodobností se už vědělo, že je zdejší kraj bohatý na železnou rudu a především na pyrit. Nejvíce ho bylo právě na tomto místě. Pokud se nyní zastavíte v původní obci, můžete vidět, že oblast pod ní je celá vytěžena. A nejen to, stojí tam navíc tepelná elektrárna. Ta je takovým majákem celého kraje. Patří k ní i nejvyšší komín v blízkém a vzdáleném okolí, který je o něco málo vyšší 300 metrů.
IVO_5062_small.jpg, 15kB      O původní obci pochází první písemná zmínka k roku 1393. Později patřily Chvaletice k panství společně se Zdechovicemi, Telčicemi, Trnávkou, Řečany, Labětínem a Spytovicemi.
     V současnosti je jejich nepřehlédnutelnou dominantou pseudorenesanční evangelický kostel z roku 1882. Byl postaven podle plánu pražského stavitele Matěje Blechy. Stojí nedaleko od původního a svítí do kraje novotou. Byl totiž zrekonstruován a vyhlášen kulturní památkou. Mimo ještě několik původních domů tu můžete vidět budovu bývalé obecné školy z let 1929-30. Ta byla postavena v klasicistním slohu podle plánů architekta Karla Řepy, pocházejícího z Nového Plesu u Jaroměře (žáka profesora architektury Jože Plečnika).
     Osudovou se pro tuto oblast stala sopečná činnost, která tu probíhala ve starohorách. Díky tomuto faktu se tu mohlo začít s těžbou pyritu (kyz železnatý) a růžového rodochrozitu. Po zakončení těžby v roce 1976 byla postupně vytěžená oblast zavážena popílkem z elekrárny. Jelikož má pyrit tu vlastnost, že při jeho těžbě vznikají rozpustné sírany, došlo díky tomuto faktu k znečištění podzemních vod... Pro představu tu mám jeden fakt. Ložisko pyritu bylo těženo IVO_5100_small.jpg, 12kBjámovým lomem o délce dvou kilometrů a šířce 700 metrů. Sečtena a podtřženo, nakonec tu zůstalo pět čtverečných kilometrů zdevastovaného území.
     Chvaletice byly známé také tím, se do zdejší elektrárny muselo a musí dovážet palivo (hnědé uhlí). Nejschůdnější cestou byla plavba po řece Labi. Bylo nutné řeku splavnit a to konkrétně od Mělníka. Tím pádem mohla být zprovozněna lodní doprava. Chvaletický přístav je tu dodnes, zásobování uhlím ale v současnosti probíhá pomocí železnice. Ta sem byla zavedena před rokem 1845, aby tu mohl slavnostně projet první vlak 20. srpna za osobní účasti Jana Pernera. Dominantou dnešní elektrárny jsou mimo již zmíněný komín i čtyři chladící věže. Ty jsou tu proto, že se odsiřené spaliny odvádí přes stoupající vodní páru. Ta má menší vztlak než spaliny. Tím pádem dochází k lepšímu rozptylu do ovzduší. V Chvaleticích je také žulový lom.