turistika.jpg, 78kB
Chvaleticko

panIVO_5311.jpg, 178kB
Díky vlakovému spojení dnes vystupuji v Chvaleticích, úpatí Železných hor. Kdysi tudy vedla Trstenická kupecká stezka. To bylo ještě v době, IVO_5176_small.jpg, 8,3kBkdy tu byla osada Telčice. Původní Chvaletice stály dál od řeky na kopci. Dnešní pak vznikly sloučením několika obcí. Ty původní musely ustoupit zdejší těžbě surovin.
     Horniny tu vznikly díky sopečné činnosti. Převážně to byl kyz železnatý a rodochrozit. Obojí se tu povrchově těžilo až do roku 1976. Doly nesly název Manganokytové závody. Při těžbě tu byly často objevovány minerály, vyskytují se v jiných oblastech vzácně.
     Byly jimi například krystaly rodochrozitu, vivianitu, destinezitu, helvínu, pyritu nebo melanoflogitu. Dnes už jsou původní doly zavezeny, nedaleko nich však stojí tepelná elektrárna, dominující celému okolí.
     V lagunách, zavezených hlušinou po těžbě byly objeveny zbytky manganu, tak že uvažuje o jeho zpracování. Za Chvaleticemi těží Gratita Skuteč žulu. Směrem na Zdechovice se tyčí obrovská skládka komunálního odpadu.
     Pozitivní v Chvateticích je fakt, že se tu vybudovala asi dvoukilometrová cyklostezka směrem na Hornickou čtvrť. V ní stojí IVO_5256_small.jpg, 17kBopravený evangelický kostel, vysvěcený  roce 1882 za faráře a seniora Julia Fleischera. Novorenesanční stavba byla prohlášena za kulturní památku.
     Mířím do zdejších lesů, pohybuji se na hranici Středočeského a Pardubického kraje. Na území Zdechovic objevuji kouzelné místo. Nese název U Gabrového výchozu. Po lese jsou zde rozprostřeny červené žuly. A co navíc, je tu k vidění i gabro. To má černou barvu a jiné minerální složení. Místo je zvláštní ještě tím, že se tu dochovalo v části původní složení lesa s dubem a habrem. Těmto stromům vyloženě vyhovuje složení půdy, které vyhledávají. Z druhé strany už se ale objevuje čistě borový porost. Při cestě sem jsem došel k jasnému závěru, co zdejší krajině nejvíce škodí. Jsou to především člověk, pak kůrovec a nakonec jmelí... Při zkoumání pohozených kamenů zjišťuji, že jsou váhově i na omak zvláštní.
     Po pár kilometrech přicházím k Obřím postelím. V nadmořské výšce 284 metrů se tu nachází zvláštní kamenná seskupení, jehož největším balvanem je ten s názvem Duchna. V okolním lese můžete objevit další zajímavé sestavy. Nacházím zde Červený potok. Proti jeho proudu přicházím k bahnitým mokřadům. V této oblasti potok pramení, pokračuje do Zdechovic, kde se vlévá do rybníku Pazderna.
     Zdechovice, ve kterých bylo zjištěno již středověké osídlení (našla se tu velká pohřebiště), mají dvě dominanty. Jednou je barokní kostel sv. Petra a Pavla (IVO_5325_small.jpg, 10kB1352), druhou klasicistní zámek. Stojí tu také bývalý pivovar. Vše obývala až do roku 1990 Sovětská armáda.
Zámek byl postaven Karlem z Paarů (1803), dalším majitelem byl JUDr. Otto Mettal. Po 2. světové válce byl zestátněn. V současnosti se pracuje na jeho rekonstrukci, přístupný je zatím pouze zámecký park.
     Na závěr dnešního výletu si jdu prohlédnout rybníky Pazderna a Pilský červený. Dále pak pokračuji turistickou stezkou kolem upravené Zrcadlové studánky. Pak už kolem plotu lesních školek na vlakové nádraží v Řečanech nad Labem.