turistika.jpg, 78kB
Starý Bydžov

Obec, mající necelých 400 obyvatel - najdete severozápadně od Nového Bydžova. Název "Starý" vznikl na počátku 14. století, aby se odlišil od nově vznikajícího Bydžova Nového.
     Jak dokazují archeologické nálezy, bylo toto místo osídleno již v předhistorických dobách, pravěku. Dobou kamennou je doložen nález zvoncových pohárů, z doby bronzové pak pochází hromadný nález z kultury únětické (největší soubor osmi terčovitých náušnic). První písemná znímka ale pochází z 23. dubna roku 1186 (Butsou či Buitsov). To patřila obec řádu johanitů P1280516_small.JPG, 4 kBa byla významnou trhovou vsí. O tom také svědčí údaj, že byla součásní polské stezky a byla rozdělena na dvě vesnice.
     Původně tu stával románský kostel sv. Prokopa (později přestavěn goticky a upraven barokně a renesančně) a koncem 13. století byla ves povýšena na město. Vzdálenost od řeky ale s největší pravděpodobností zapříčinila, že byl založen Bydžov Nový a Starý se stal opět vesnicí. Osudy Bydžovů se pak rozdělily v roce 1549.
     Roku 1630 patřila ves Albrechtu z Valdštejna a dalším majitelem byl pak jeden z jeho "vrahů" - císařský plukovník Jan Gordon. Za třicetileté války byl Starý Bydžov zpustošen. Dalším majitele pak byl rod Golloredů z Valsee a od roku 1834 pak Martin Waagner.
     Na deset let byl v 80tých letech minulého století Starý Bydžov připojen k Novému, ale od roku 1990 je opět samostatnou obcí s obecním úřadem. Významným rodákem je pedagog Jan Malát, který tu má vybudován pískovcový pomník s pamětní deskou, protože jeho rodný domek - stará škola byl zbořen. A na závěr jedna zajímavost - celoroubená kovárna, postavená v druhé polovině 18. století (1774), byla "prenesena" v roce 1976 do Muzea vesnice v Kouřimi, kde si ji můžete v současnosti prohlédnout.