turistika.jpg, 78kB
Mníšek pod Brdy

První písemná zmínka o Mníšku je z roku 1348. Objevuje se v zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina, v němž král nařizuje, aby tvrz a městys Mníšek navždy zůstal majetkem koruny a byl propůjčován pouze na omezenou dobu královským manům. Před touto zmínkou je historie města temná. Pověsti praví, že se tu dříve nacházela obec Dubčany, která celá podlehla požáru. Po čase na stejném místě vyrůstá osada. Při výstavbě vydatně pomáhali benediktinští mniši z kláštera na Ostrově u Davle, kteří do Podbrdska docházeli na své statky. Lid z vděčnosti prý nazval novou trhovou ves Mníškem.
     Historie a osud Mníšku byl odjakživa spjat se zemskou stezkou mezi Čechami a Bavorskem. Ta přinášela Mníšku čilý obchodní ruch, clo, ale i různé povinnosti, např. zajištění bezpečnosti na "Zlaté stezce", protože vezené zboží nezajímalo pouze kupce, ale i četné lapky a loupežníky. Proto bylo za manství odvážného a schopného vladyky Jana z Lestkova uděleno Mníšku hrdelní právo.
     Od počátku patnáctého století již můžeme hovořit o městě s vlastním erbem, hrdelním právem a ambicí stát se městem královským. Bohužel husitské války se podepsaly na Mníšku tak jako na celém království. Jan z Lestkova patřil mezi přívržence katolické strany, a snad i proto byla za husitských válek mníšecká tvrz pobořena.
     Po skončení husitských válek přicházejí po roce 1487 do Mníšku Vratislavové z Mitrovic. V roce 1503 král Vladislav Jagellonský vyvazuje panství z manského úvazku a Mitrovici se na více než 150 let stávají suverénními mníšeckými pány. Za jejich panování jsou zmiňovány tři podzámecké rybníky a pivovar s výrobou speciálního černého piva.
     Během třicetileté války městem několikrát projde švédské vojsko. Nejhorší je rok 1639, kdy je vypálena mníšecká tvrz, kostel i fara, zničen vodovod a protrženy hráze rybníků. Mníšek i okolní vsi a osady jsou v troskách a na čas téměř vylidněny. Roku 1655 kupuje zpustlé panství bohatý pán Engel z Engelsflussu. A je to veliké štěstí pro Mníšek, protože Engel a jeho potomci pozvednou celý kraj. Za poddané po určitý čas platí daně, obnoví vodovod, postaví zámek, klášter s kostelíkem Skalka na brdském hřebeni, a na místě válkou vypálené a pobořené vsi vzniká živé městečko.
     Po pánech z Engelsflussu přichází do Mníšku zbožný rod Unvertů. Ti nechali postavit nedaleko starého, chátrajícího kostela nový barokní kostel a dokončili také stavbu skaleckého areálu. Za jejich přispění je na Skalku zaveden řádů františkánů a je zde postavena křížová cesta a panská hospoda. Po Unvertech přejímají panství Pachtové z Rájova a nakonec Kastové z Ebelsbergu. Těm je panství i zámek o roce 1945 zkonfiskován.