turistika.jpg, 78kB
Mikulov
Chrám sv. Václava

Podle některých zpráv stál na místě dnešního chrámu sv. Václava kostel románský. Pokud jde o první písemnou zmínku, ta byla zaznamenána kolem roku 1276. Původní kostel byl vypálen husity v roce 1426...
     Dnešní kostel, mikulovský gotický chrám se začal stavět v roce 1500. Jelikož DSC_6769_small.JPG, 11kBbyl kostel rozvržen na svah, byla stavba vyrovnána kryptou pod kněžištem. Většina kostela byla dokončena během dvaceti let, to se ale ještě nad chrámem netyčila věž. Gotická podoba vydržela kostelu do roku 1584, kdy právě již dokončená věž vyhořela.
     Následovala manýristicko renesanční přestavba. Tu zařídil kardinál František z Dietrichsteina (1570-1636), biskup olomoucký, ale hlavně majitel zdejšího mikulovského panství. Důležitým rokem pro kostel se stává rok 1625, když je tu založena Kolegiální kapitula, jehož sídlem je dodnes. Nedávno byla v kostele obnovena původní image, manýristická štuka (výzdoba klenby a presbytáře). Ve vrcholu klenby můžete pozorovat kartuše s rodovými znaky Dietrichsteinů.
     Proč tu jsou mramorové epitafy Václava Viléma Popela z Lobkovic? Protože jeho manželkou byla Markéta Františka z Lobkowicz (rozená z Dietrichsteina). V kryptě kostela jsou uloženy jejich ostatky. Barokní epitaf této ženy je tu zapsán slovy: "Takové oči a rovněž taková ústa jsem měla, dokud jsem byla naživu, takové oči a rovněž taková ústa mám i mrtvá". Epitaf jejího manžel pak zní: "Těm, které v mládí láska DSC_6855_small.JPG, 13kBspojila v manželství, láska přikázala, aby jejich těla ležela společně v prachu". Náhrobky manželů dal zhotovit jejich syn, František Josef.
     Pozdně barokní křtitelnice je obklopena zábradlím a je ukázkou přechodu rokoka a klasicismu. Knížecí panská oratoř (zdobená Dietrichsteinským znakem) byla původně jiná, její změnu zapříčinila barokní úprava a propojení ze zámkem, která je k vidění u západního průčelí kostela.
Další úprava se nesla v duchu baroka, kdy byl přebudován kůr a instalovány nové varhany. Ty vyrobil Jan Výmola, varhanář z Brna. Měšťanská oratoř byla dokončena ve stejném duchu. Pět barokních oltářů, posvěcených v roce 1771, doplňují barokní lavice a několik obrazů. Především se jedná o Zavraždění sv. Václava, který se nachází nad hlavním oltářem. Ten je dílem sochaře Ondřeje Schweigla. Dále je tu k vidění barokní kazatelna, která má točité schodiště.
     Zajímavostí, kterou je tu možné spatřit, je soška Loretánské Černé Madony s dítětem. Ta je vyrobena z cedrového dřeva. Původně byla v kostele sv. Anny. Ten se nacházel nad městem, ale koncem roku 1784 vyhořel. A od té doby zde umístěnou Madonu navštěvuje mnoho poutníků, kteří chodili dříve na vrchol protějšího kopce.
     Pokud máte to štěstí a příjdete sem ve vhodnou dobu, můžete se zajít podívat do Lobkovické krypty, ve které je umístěna kostnice. Jelikož je ve městě a jeho okolí opravdu mnoho krásných míst, zajímavostí a není v možnosti zvědavého turisty a pozorovatele vše obsáhnout během jednoho dne...